Vánoční radost - Převorství Nový Dvůr

Veselé Vánoce, moji bratři!

Přeji Vám vše nejlepší, bratři a sestry, a zejména veselé Vánoce!

Vidím na Vašich ospalých tvářích stopy starostí, možná stopy hlubokých a opravdových útrap. Přesto se k Vám obracím s přáním veselých Vánoc.

Narození Vykupitele, jak se ve skutečnosti odehrálo, má jen málo společného s vyumělkovanými a idylickými představami, které si o něm vytváříme. Pro nastávající matku to byla strastiplná cesta do neznámého města. Když se blížil její čas, všechny dveře se před mladou ženou a adoptivním otcem zavřely. Místo, které nalezli, bylo nepohodlné. Jaký protiklad mezi zářivým andělským zvěstováním a tímto ponižujícím zrozením. A to nebylo vše: čekal je ještě útěk do Egypta před krutým vražděním neviňátek. To vše spolu s anděly, pastýři, roztomilými beránky a brzkým příchodem Tří králů patří k realitě vánočního Tajemství.

Přesto dnes Písmo hovoří jen o radosti a pokoji. Skutečně, v našich srdcích by měl v dnešní noci sídlit radost a pokoj. Radost a pokoj, jistě! Ale jaká radost, jaký pokoj? Sníme o svých životech. Sníme o takových, jaké nejsou. Chtěli bychom, aby byly klidné, bez vln a zápasů, bez překážek a těžkostí. Takovým snům se však žádný život nepodobá. Klid a radost, o kterých sníme, nemají téměř nic společného s klidem a radostí, které nám jsou nabízeny v tuto vánoční noc. Co říká prorok ?

Jařmo, které nás tížilo, tyč položenou na našich ramenou, hůl našeho utlačovatele jsi zlomil, jako onoho dne v Madianu. Vždyť každá bota po zemi hřmotící, každý plášť vyválený v krvi budou vydány ke spálení, budou pohlceny ohněm. Neboť se nám narodilo dítě, byl nám dán syn, na jeho ramenou spočinula moc a bylo mu dáno toto jméno :Zázračný rádce, Silný Bůh, Věčný otec, Kníže pokoje.

A Evangelium praví: Dnes se vám narodil Spasitel. Toto vám bude znamením...

Což nám Bůh neumí ještě občas dát taková znamení? Což se například před dvaceti lety neopustily naši zemi boty vojáků? Což nejsou i v našem osobním životě nenápadná znamení: konverze, otec, který nám podá ruku, složitá situace, která se vyřeší, příbuzný, který se uzdraví. Znamení, která by nás měla povzbuzovat v životě víry, jenž bude vždy obtížný a náročný, spíše než aby nás vybízela ke snění o snadném životě. Dítě zabalené do plenek v jeslích je dáno Bohem jako znamení, i když bude stále existovat velmi mnoho situací, jako v životě Svaté rodiny, kdy se zdá, že Bůh je přinejmenším nečinný, ne-li nepřítomný. A to je dobře! Radost se blíží, klid se připravuje. Bůh dává znamení, spása je na cestě, je na nás, abychom porozuměli. Ale boj není skončen.

Nejrealističtější a nejduchovnější představou Zrození se mi zdá být Rembrandtův obraz. Ve tmavém a studeném obydlí pokojně spí dítě v plenkách. Stařec usnul opřen o vlhkou zeď. Ve světle svíčky bdí žena s knihou v ruce. Bdí a modlí se. V modlitbách, bdící u Božského Dítěte připravuje příchod Božího království, nechává se přetvářet tím, kdo do ní vstoupil, otevírá své srdce Božímu příchodu. Jeho záměrem je vložit do našich ujařmených životů vánoční pokoj a radost.

Amen


Category:
Czech